Koncept vícegeneračního pohledu na trh práce je znám již dlouho. I když tradiční rozdělení generací nemusí platit pro všechny národní a kulturní kontexty, je přesto užitečné se s tímto pohledem seznámit. Může nám totiž hodně napovědět o tom, jak pracovníci různých generací přistupují k důležitým aspektům spolupráce. Patří mezi ně vztah k pracovním hodnotám, kultura organizací, pracovní styly, styly vedení, vztahy s autoritami a mnohé další. S dalším stárnutím populace a odkládáním věku odchodu do důchodu v mnoha evropských zemích to bude ještě důležitější. Podle EUROSTATU se počet starších lidí v příštích desetiletích výrazně zvýší. Podle prognóz bude v roce 2100 31,3 % obyvatel EU ve věku 65 let a více.
Typologie generací
Existují různá pojetí generací, nejčastěji se však používá následující typologie:
– Tradicionalisté (narození v letech 1928 až 1945)
– Baby boomers (narození v letech 1946 až 1964)
– Generace X (narození v letech 1965 až 1980)
– Generace Y nebo mileniálové (narození 1981 až 1996)
– Generace Z (narozená v letech 1997 až 2012)
– Generace Alfa (narozená od počátku roku 2010 do poloviny roku 2020)
Každá z těchto generací se narodila v jiném období a byla formována jinými historickými, kulturními a technologickými jevy. To tvoří důležité pozadí, na kterém jednotlivé generace vyrůstaly. Je však důležité vyhnout se stereotypům a je samozřejmé, že jakoukoli typologii je třeba brát s rezervou. Vícegenerační perspektiva nám však může být v mnoha ohledech také ku prospěchu. Především v lepším pochopení toho, jak vytvářet synergie mezi spolupracovníky různého věku a jak maximálně využít potenciál vícegenerační spolupráce. Vždy samozřejmě s ohledem na individualitu každého člověka.
Je věk důležitým faktorem ovlivňujícím chování na pracovišti?
Ačkoli by se z výše uvedeného mohlo zdát, že věk je významným faktorem určujícím rozdíly mezi pracovníky, výsledky řady studií ukazují, že tomu tak není. Podívejme se na dvě studie, které ukazují, že generační rozdíly nevytvářejí zásadní rozdíly v chování pracovníků.
V roce 2014 provedl tým amerických univerzitních profesorů studii, která využívala vzorek více než 8 000 pracovníků ze dvou organizací. Ověřovali tvou hypotézu, že Baby Boomers budou méně ochotni cestovat za prací, budou více dodržovat pravidla a předpisy ve srovnání s generací X a mileniály a generace X bude méně ochotná zůstávat přesčas. Výsledky ukázaly, že rozdíly mezi respondenty různých generací byly zanedbatelné a jejich vliv nebyl tak významný, jak se očekávalo.
Další metaanalýza pochází z roku 2012. Tým výzkumníků porovnával výsledky 20 studií, které na vzorku téměř 20 000 respondentů porovnávaly chování čtyř generací (tradicionalisté, Baby Boomers, generace X a mileniálové). Metaanalýza generačních rozdílů použila tři kritéria týkající se práce: spokojenost s prací, organizační závazek a úmysl změnit zaměstnání. Výsledky ukázaly, že vztah mezi generačním hlediskem a výsledky souvisejícími s prací je mírný až malý, v mnoha případech v podstatě nulový.
Jak se tedy mohou různé generace vzájemně obohatit?
Výše uvedené studie ukázaly, že mnohé aspekty chování na pracovišti se s ohledem na věk tolik neliší. Některé další výzkumy však ukazují, že rozdíly jsou patrné v jiných aspektech. Například v oblasti učení a preferencí v tom, jak přijímáme a zpracováváme nové informace.
Zajímavé poznatky přináší zpráva Workplace Learning Report, kterou v roce 2021 sestavila společnost LinkedIn na základě podnětů od více než 5 000 odborníků na L&D, studentů a manažerů z 27 zemí světa. Z výsledků vyplývá, že hybnou silou učení se novým dovednostem je generace Z. Na druhou stranu generace Y si více uvědomuje, že nové dovednosti jsou klíčové při přechodu na jinou pozici. Není zcela překvapivé, že různé generace preferují různé formy vzdělávání. Zatímco generace Z vyhledává především online formu, preference tradičního osobního vzdělávání s věkem roste. Zásadní zlom však přinesla pandemie, která vynesla do popředí formu online vzdělávání a v mnoha případech se jednalo o jedinou možnou formu dalšího vzdělávání.
Přes všechny rozdíly je klíčové přijmout a využít vícegenerační rozmanitost pro lepší týmovou spolupráci. Je důležité si uvědomit, že věk není problém. Vždy je třeba hledat, jak mohu spolupráci přizpůsobit zvláštnostem a preferencím, které s věkem přicházejí. Ať už se to týká používaných komunikačních toků, adaptačních a rozvojových programů nebo motivačních nástrojů.
Odkazy:
EUROSTAT. Population structure and ageing. Únor 2022. Dostupné na: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Population_structure_and_ageing
BECTON JOHN BRET at all. Generational differences in workplace behavior. Journal of Applied Social Psychology 2014, 44, s. 175-189. Dostupné na: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Population_structure_and_ageing https://www.researchgate.net/publication/264580977_Generational_differences_in_workplace_behavior
COSTANZA DAVID P. et al. Generational Differences in Work-Related Attitudes: A Meta-analysis. J Bus Psychol 27, 375–394 (2012). Dostupné na: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Population_structure_and_ageing https://doi.org/10.1007/s10869-012-9259-4
LinkedIn Learning: Workplace Learning Report 2021. Skill Building in the New World of Work. Dostupné na: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Population_structure_and_ageing https://learning.linkedin.com/content/dam/me/business/en-us/amp/learning-solutions/images/wlr21/pdf/LinkedIn-Learning_Workplace-Learning-Report-2021-EN-1.pdf
Autor: Zdenka Havrlikova, AVITEUM, Prague / Czech Republic
Odolnost je pojem, který se používá v mnoha různých oborech, včetně psychologie, ekonomie, ekologie, zdraví, sociologie nebo inženýrství. Co to znamená? Jak se to dá praktikovat? Tento text je publikován za podmínek licence Creative Commons: CC BY-SA 2.0. Jméno autora bude následující: CC BY-SA 2.0, Autor: V každém případě musí být zveřejněno jméno autora, licence a webová adresa původního zdroje.
Podpora Evropské komise při tvorbě této publikace nepředstavuje souhlas s jejím obsahem, který odráží pouze názory autorů, a Komise nemůže být činěna odpovědnou za jakékoli použití informací v ní obsažených.